Anotace MILAN MIKULÁŠTÍK

14. září 2014 v 16:00 | Viktor Čech

Osobnost Milana Mikuláštíka zaujímá v českém uměleckém prostředí velice specifickou a výraznou pozici. Jeho aktivity zaobírají široké pole působnosti, počínaje individuální uměleckou tvorbou, přes činnost v rámci tvůrčího seskupení MINA a v umělecké a aktivistické skupině Guma Guar, až po činnost kurátora v galeriích NoD a NTK. Nelze nezmínit také jeho výrazně politicky angažovaný tvůrčí postoj, jenž výrazně ovlivnil všechny zmíněné aktivity.

V jeho samostatné tvorbě můžeme v počátcích sledovat postupný vývoj směrem od řešení formálních problémů k politicky a aktivisticky uvědomělému kritickému přístupu vůči problémům tohoto světa. Cyklus obrazů Placebo (1995) za svou zdánlivou čistou abstrakcí skrývá zvětšené fragmenty vizuální úpravy krabiček léků. Předstíraná indiferentní forma skrývá referenci k významu - vizuální řeči obalů jako "placebo" zastupujících funkčnost jejich obsahu. Už tato raná práce dobře ilustruje autorovo chápání umělecké tvorby jakožto formy hluboce prostoupené ideologickými a politickými strukturami. V Mikuláštíkově tvorbě druhé poloviny devadesátých let lze nalézt výrazný moment symbolického využití hry a vizuality her právě ke komentování tohoto výsostně ideo-politického pohledu na svět. Práce jako video Polit-bio (1996) či ChessBall (1998) komentují globální mocenské hry za využití míče a šachové hry. Zatímco v prvním případě je hra rozehrána do samovolného pohybu míčku s figurkami světových diktátorů, v druhém případě autor předkládá quasi-funkční hru, v níž může hráč hrát globální válečné šachy na kulové ploše fotbalového míče.

Pro toto období zásadní je Mikuláštíkova spolupráce s Janem Nálevkou v rámci uměleckého seskupení MINA (od roku 1995, viz heslo), která pokračuje, ovšem s čím dál většími přestávkami i po roce 2000, kdy ovšem více (od roku 2003) vystupují do popředí jeho aktivity v rámci skupiny Guma Guar (viz heslo). Tato skupina původně vznikla v rámci spolupráce na audiovizuálních produkcích elektronické hudby spolu s Danielem Vlčkem a Richardem Bakešem. Postupně se však stala také platformou pro realizaci galerijních projektů, rozvíjejících se v duchu o něco starší Mikuláštíkovy tvorby (například Peace ltd., 2002-2003). Typickými rysy jejích aktivit je úderná provokativnost prostřednictvím vizuálních apelů. Subverzivní hra, kterou autoři hrají s diváky v rámci kritiky aktuálních politických jevů, jako byla válka v Iráku, v tomto ohledu rovněž rozvíjí herní přístupy v Mikuláštkově tvorbě druhé poloviny 90. let. Posunem je zřejmá politická radikalizace, kdy na rozdíl od předchozích strukturálních komentářů, zaujímají práce jasná ideologická stanoviska.

Tvorba v rámci obou uměleckých seskupení tvoří nedílnou a navzájem se s individuálními aktivitami Milana Mikuláštíka prostupující činnost. Ve své samostatné tvorbě se však autor stále přiklání k více "formálnímu" pojetí svých prací, kde je podobně, jako u na počátku zmíněného Placeba zásadní napětí mezi politickým kódováním obsahu a estetickým pojetím formy. Z nejnovější tvorby lze zmínit jeho realizaci Corrupted Bus Stop (2014) v níž vizuálně narušil řeč veřejné reklamy a posunul objekt autobusové zastávky směrem k apropriovanému abstraktnímu objektu, nebo spolu s Michalem Panochem realizovanou výstavu Cargo Culture (2011), v níž rozvinuli antropologický jev Cargo kultu v náznaku kritiky vůči vizualitě konzumní společnosti, současně však také v rámci své vlastní výtvarné logiky fungujícího výtvarného řešení.

Kurátorská práce, jíž se Milan Mikuláštík intenzivněji věnuje od roku 2008, kdy se stal kurátorem Galerie NoD, je rovněž neoddělitelnou součástí jeho tvůrčí činnosti. Po několika výrazných a často na oblast politického umění zaměřených projektech v Galerii NoD, pokračují jeho kurátorské aktivity v rámci Galerie NTK, kde se většina jeho projektů zaměřila na obecněji chápané otázky reflexe tohoto světa současný uměním, jako je jeho oblíbené téma hry či otázka architektury a umění, heterotopních míst apod. Milana Mikuláštíka můžeme rozhodně zařadit mezi nejvýraznější aktéry kritického umění v uměleckém dění prvního desetiletí tohoto století a mezi nejvíce univerzální tvůrčí osobnosti, které se v něm pohybují.

Viktor Čech pro Artlist.cz
(publikováno: 2014)

http://www.artlist.cz/?id=2609

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama